jsou to přesně dva tejdny, co jsem si řikala, že ten život je vlastně paráda. tou dobou jsem se nacházela v Berlině, ve veganskym bistru s mym německym kamarádem, francouzskou kamarádkou a jejím americkým(?) přítelem. z repráků hrál Eddie Vedder - Society a následně pak Comptine D'un Autre Ete od Yanna Tiersena. prostě to místo přímo volalo o to, abych se tam nastěhovala. a popravdě řečeno, tahle myšlenka mi v hlavě naskočila už při první návštěvě Berlin fucking city v březnu. ale, nějak jsem si teď zavzpomínala na tenhle Berlin autumn trip a zachtělo se mi o tom napsat.
Tag n.1 - čtvrtek.
díky jízdám v autoškole, který jsem měla mít ve středu a který byly ve finále zrušeny, jsem byla přinucena odjet až ve čtvrtek. devět ráno, Florenc_klasika. autobus byl až do Drážďan plnej, ale díky možnosti vlastního výběru sedadla jsem si vybrala hezky místečko u okna. pozdějc se místo vedle mě uvolnilo a já měla pohodlí ještě větší. pohled na dálnici, podzimní krajinu, v uších Joy Division a v hlavě fakt, že mám jen jízdenku tam, kam přijedu, a kde se sama budu muset vypravit někam pomocí S Bahnu, kterym jsem jela jen na jedný z mých dvou návštěv Berlina. paráda. těšila jsem se jak kretén.
autobusový nádraží, Berlin. až překvapivě jsem si to místo pamatovala, věděla kudy jo a kudy ne a už jsem stála před automatem na jízdenky. po chvilce čučení na Ring mi došlo, že vlastně vůbec nevim, kam mám jet, a podle intuice jsem nasedla. překvapivě správně. dojela jsem přesně tam, kam jsem chtěla (zastávka by se mi asi vybavila, vidět ji někde napsanou, teď ne). vystoupila jsem a šla. Karl Marx Strasse. rušná dlouhá ulice, kde má bydlet i kamarád, se kterym se mám sejít v Café Vux. tak si tak kráčim tou ulicí, stále si neuvědomující, že jsem opravdu v Berlině, později zahnu, a ocitám se na Karl Marx Platz. fain, líbí se mi, pokračuju. vlezu na pozemek nějaký školy, koukám po okolí, obdivuju barvy listí a dojdu na křižovatku, ulice Richardstrasse. vlevo nebo vpravo? vydám se vlevo. po pár metrech narazím na již zmiňovanou kavárnu. cítím se skvěle. vejdu dovnitř a jsem okouzlena. klidná, útulná kavárnička, která nabízí luxusně vypadající dorty (all vegan of course). typka ochotně obslouží a já usedám ke stolku s výhledem na ulici. dám si ,,salami begel", latté a jeden z těch dortů. vytáhnu deník, knížku a nechávám se unášet tou super atmosférou, do který mi ještě hraje Tegan&Sara, co tam pouštěj. ochutnám dort, kterej vzápětí snim celej, protože je prostě vynikající. po chvilce přichází Joe. přivítáme se, bla bla, sní si dortík a vyrážíme k němu. skvělý místo, skvělej byt. všechno prostě skvělý. vybalim si věci a jde se zase ven. jen tak chodíme a jezdíme, sjeli jsme do Veganz (veganskej supermarket), kde si připadám jak v ráji a pak do Friedrichshain do Yoyo, o čemž jsem se zmiňovala už výš. pak se vydáváme do nějakýho klubu na Never say die tour, což byl asi jedinej hroznej zážitek odtamtud. naštěstí po cca 10 minutách to nevydržíme a odcházíme. Suicide Silence je pro mě neskutečná mrdka. dorazíme domů, hodim sprchu a padám do postele. den uběhl překvapivě rychle.
Tag n.2 - pátek.
probudim se po noci, co spim jak miminko, do super počasí. Joe šel do práce a já jsem domluvená s Banánem, že se sejdem v Yoyo, protože odpoledne dorazí do Berlina. na stejným místě jsem si domluvila i sraz s J. oblíknu se a rozhodnu, že půjdu z Neukölln do Friedrichshain pěšky. času mám totiž dost a jediný, co se mi může stát je, že se ztratim, což mi zrovna v Berlině opravdu nevadí.
vyšlo skvělý počasí, ale slunce nesvítí. to neni ale vůbec třeba, jelikož ho dostatečně nahrazují zářivě žluté listy stromů ohraničujících cestu. v uších mi hrajou The Cure a jejich Friday I'm in love a já se cejtim líp než skvěle. přemýšlim nad věcma, co mě tíží a mám pro ně pozitivní východisko. všechno vidim jasně a uvědomuju si, že je všechno vlastně skvělý a naplňuje mě obrovský pocit euforie. dojdu do parádního parku, udělám několik fotek a pokračuju. jdu po kouzelný ulici plný kouzelných domů a přes ulici vidím zajímavou bránu jakéhosi parku. přejdu silnici a po chvíli se přede mnou rozsprostírá obrovský Sovětský památník, o kterym jsem ani nevěděla. nestačim se divit. po chvíli jdu dál, až dojdu na místo smluvené schůzky. s J. přicházíme téměř stejně a objednáváme si jídlo. veganský halušky? dokonalost. v tom přijde B. kluky seznámim a po chvíli vyrážíme na desert do cukrárny. kafe a veganský vafle se zmrzlinou. tyvole! nejlepší.
rozhodla jsem se, že se chci podívat i za kulturou a s J. vyrážíme do Židovskýho muzea. zajímavý a obrovský. po více než 2 hodinách se dostáváme ven, kde je už tma. chci vidět ještě židovský památník. cestou tam narazíme na nějakou akci od Mercedes Benz, kam se sjelo několik německých celebrit. neznám vlastně nikoho, ale stojím v první řadě, hah. jediný, koho jsem znala, byl Jared Leto z 30 Seconds to Mars a ten herec, co hraje v Doctor Who. po chvíli odcházíme a procházíme pod Brandenburger Tor směrem na Alexander Platz, kde sedáme na S Bahn a vyrážíme na veganskej kebab. něco tak úžasnýho jsem nezažila_perfecto. nacpem se a jedem domů. jsem mrtvá. opět spim jak dřevo.
Tag n.3 - sobota.
J. je opět v práci a já si dávám sraz s B. abychom si dali snídani. Opět jsme zašli na vafle, tentokrát s horkejma malinama, a kafe. dojídáme asi ve 12. následně se zvedáme s tim, že si dáme oběd. volíme opět kebab a už v jednu ho dlabem. pak zajdem na kafe do obchodu s deskama, kam za náma dorazí i J. s nim pak vyrážim do Veganz, abych si nakoupila. odnášim si veggie fish burgers, sýr, bílou čokoládovou pastu, šlehačku, granule pro kocoura, jerky a tyčinku ála Mars. nom nom! cestou se zastavíme na pizzu. tlustý vrstvě sýru se nedá odolat.
po zastávce doma se opět setkáváme s B. a jdeme na ,,nejlepší burgery v Berlině". a tady přichází moje selhání. burger rozdělený na dvě půlky: na jedný zelenina, na druhý dva fláky tofu a PRAVÁ arašídová pomazánka; americký brambory a zelenina s dresinkem. to už nedávám a nechávám si to zabalit. cestou domů mi dochází, že se druhý den vracim do Prahy. a je mi na nic. večer se rozloučim s J. a jdu spát.
Tag. 4 - neděle.
ke snídani si dávám burger a brambory (jsem strašný prase), balim si věci a vyrážim za B. cestou U Bahnem nad zemí poslouchám Hexed All od Russian Circles a cítím ten konec. (další věc, co tvoří tehle song mým nejsrdcovějšim.) příjemná kavárna, dobrý kafe a sezení venku. suprovej park, suprovej byt a odvoz do Prahy (za což jsem vděčná!) a návrat do toho všeho.
takže, Berlinskej podzimní výlet byl plnej jídla, kouzel podzimu a euforie. hned bych jela zpátky, tady mě to fakt sere. hmm, příští týden opět volno...že by?
