teď jsem si uvědomila, že jsem sem opravdu dlouho nepřidávala žádnou recenzi/názor/četbu. vlastně jsem sem docela dlouho nic nepřidávala, maximálně nějakou tu hudbu a nějakého toho herce. ale co psaní a čtení? stydím se. heheh.
poprosila jsem úžasnou Katku, u které jsem věděla, že mi perfektně vyhoví, aby mi doporučila nějakou melancholickou knížku se silným příběhem, aby se mi hodila k mému momentálnímu stavu. jak jsem předpokládala, trefila se.
Největší ponorka na světě od belgického spisovatele jménem André-Marcel Adamek (1946-2011) mi byla neznámá stejně jako její autor. rozhodně ale jsem si jí zapamatovala a dlouho pamatovat budu, a určitě se k ní vrátím. melancholická nálada, pochmurné prostředí a nešťastní lidé tvoří -pro mě- velmi silný příběh, který ve mně zachoval zvláštní pocit nutící mě přemýšlet. a to já miluju.
dost mých slov, zde je stručný popis knihy a já vám ji mohu s naprosto čistým svědomím jedině doporučit.
V námořním přístavu kdesi v Belgii se objeví obří ruská ponorka. Nikdo
netuší, že je to největší ponorka na světě a nikdo také netuší, že nese
nebezpečné tajemství. Hrabalovské postavičky ji okukují a neví. Žijí si
své životy na hraně a netuší, že ponorka brzy vypluje a s ní i oni...
Thriller plné bolestivé krásy z prosté lidské soudržnosti.
