11. října 2012

za os(u)m.

těším se až
bude rok
dvacet dvacet,
zní to tak pěkně.
to mi potáhne na
třicet,
to už tak hezký neni.
za 8 let třeba
možná najdu to,
co už vlastně ani
nehledám.
dost možná budu
mrtvá,
budu mít klid,
na který tak
dlouho čekám.
i když mám často pocit,
že už jsem
toho klidu dosáhla
a že už vlastně nežiju,
častěji jsem ale nasraná
a díky tomu vim, že
žiju stále a dýchám víc
a rychleji
než bych sama chtěla.

Žádné komentáře:

Okomentovat