Dřív jsem milovala, dřív jsem malovala. Dnes neumím cítit nic opravdového, silného. A už ani nevím, jak se drží štětec.

Ubližuji, trápím. Jsem si toho vědoma.

Dřív jsem věděla co chci. Dnes nevím ani kdo jsem.

Mám pocit, že už nejsem člověk. Ale robot.

nebo naopak?

Roboti jsou takoví, jak je naprogramujete. Člověk umí milovat, nenávidět, smát se, plakat, být šťastný, být nešťastný, být veselý, být smutný, být hodný, být zlý.... ale já?

Já jsem mrtvá.