Cítím se jako motýl bez křídel.

Jsem jako kostel bez oltáře.

Cítím se jako včela bez žihadla.

Jsem jako píseň bez not.

Cítím se jako tělo bez duše.

Jsem jako srdce bez krve.

Postrádám něco podstatného. Něco důležitého pro tuto dobu.

Něco, co mě zahřeje.

Je to láska, co tak potřebuji? Ano, je to láska.

Pobláznění už zmizelo stejně, jako léto uplynulo.

Teď přichází podzim a já potřebuji něco opravdového. Hlubokého.

Chci, aby mě samota opustila stejně, jako zanedlouho opustí listy strom.

Aby se na mě nalepilo štěstí, jako mraky na slunce.

Přála bych si, aby se mi dostávalo tolik lásky, kolik dostává chodník deště.