nevím, jestli je to únava, lenost či jen nedostatek inspirace a nápadů k tomu, abych něco napsala. chtíč rozhodně nechybí. naopak; chtíč se rozprostírá do všech stran, prorůstá se do země mohutnými kořeny a vyvolává ve mě pocity nadšení a především zmatenosti.
věci, které se teď dějí nějak vůbec nechápu, i když teoreticky byly jasné už dávno. tak snadné, i když se vám to zdá jako naprosto nemožná záležitost. baví mě to. občas.
nejradši bych si omotala mozek plotem, kterým probíhá elektrické napětí, abych každou hloupou pochybnost, která způsobuje smutek či hořkost, mohla spálit na uhel a tím ji od sebe odehnat. jednoduše ji poslat do prdele.
dneska se opravdu objevilo slunce. a to jsem tomu nevěřila, když to řekl. možná ani on sám tomu nevěřil.
v dubnu pojedu do Berlína. for sure. proč? protože čtu Nebe pod Berlínem, což mě strašně baví a při popisování u-bahnu a celkově toho fantastickýho města se mi zvedaj koutky. protože tam budou hrát Russian Circles, který rozhodně není na škodu vidět víckrát (naopak) a s nima pan Ivánek, se kterým snad zajdem na kafe. no, a protože je to prostě BERLIN.
taky si koupim kolo. finally.
a taky Genevu a Empros od Russian Circles. teď už mě nic nezastaví.
dám vyvolat film ze svojí zrcadlovky, co v ní straší asi 3 roky. jsem vážně zvědavá, co/kdo na těch fotkách bude. a zároveň mě to trochu děsí. a taky jí spravit a začít s ní zase fotit. jo.
nójo - s penězma jde všechno líp, co si budem povídat. a to je věc, která mě tak strašně sere, protože peníze jsou prostě hnus. jo, ale mám je díky nejlepší práci. což je obrovský plus. (rým? ahah.)
piju střídavě kafe a čaj; musím se učit středověkou literaturu, která mě, abych pravdu řekla, vůbec nezajímá, protože v tý době byli akorát rytíři a Ježíš. achjo. a taky literaturu na přelomu 19. a 20. století, která mě baví hodně. takže se trhám od počítače (nebo se o to alespoň pokusím), pouštím RC a jdu se věnovat něčemu, co snad v budoucnu užiju. (o čemž vlastně nemusím vůbec pochybovat.)
ciao.
Žádné komentáře:
Okomentovat